Malá místnost podobná vězeňské cele. Lister se válí na horní palandě a čte si v časopise o novopečeném třiaosmdesátiletém otci Argaylu Somerfieldovi. Snaží se do hovoru o něm vtáhnou svého společníka na dolní palandě, kterým není nikdo jiný než Arnold Rimmer!! Rimmer má oblečený stejný mundúr jako Lister, ale na čele mu schází písmeno "H". Okázale Listera ignoruje, vstane a jde si sednout ke stolu. Lister ho následuje a pokračuje v monologu. "Ty se mnou furt nemluvíš?"ptá se Rimmera. Rimmer mlčí. "Chováš se jak malej fracek. Mám sto chutí ti zase nalejt ovesnou kaši do bot. To tě naučí, co je to dospělost." Rimmer pochmurně studuje knihu. Ani Listerova sázka, že ho donutí do minuty promluvit s ním nepohne. Lister vypráví , jak kdysi okradl Rimmera o neplatné peníze. Rimmer nic. "Pamatuješ na Yvonne McGruderovou?"přitvrdí Lister. "Líbila se ti, viď? Víš, že sem s ní chodil? Dřív než ty. To si nevěděl, že ne? Bohužel to skončilo. Fakt mě to vzalo. Dodneška mám jizvy. Spáleniny od parket se holt nehojej." Rimmer už viditelně skřípe zuby a má co dělat, aby zachoval klid. "Měla nás voba!"pošklebuje se Lister. "A zadek si vyhoblovala až na kost!" Lister se začne natřásat na židli a protivně se hihňat. Pohár Rimmerovy trpělivosti přeteče. "ZAVŘEŠ TEN ZOBÁK!" "No neříkal sem ti to? Dáš mi dvacet táců,"směje se spokojeně Lister a vrátí se na svou palandu. "Mám pocit, že za dobu tvého blábolení uběhlo pár staletí. Hlavu mám tak vybrakovanou, jako bych strávil tři dny na semináři o perspektivách hřebíku,"stěžuje si Rimmer. "Dovedeš si vůbec představit, jak jsi otravný?" Lister kývá. "Na to jsi mistr. I tropické ekzémy by se od tebe měly co učit!" "No tak se mnou mluv!"naléhá Lister. "Ne!" "Omlouvám se ti, stačí? Kolikrát chceš, abych ti to zopakoval? Vážně_mě_to_mrzí!"pitvoří se Lister. "Ne, nemrzí!" "Šlo o nešťastnou náhodu." "Náhodu? Vymačkals na mě celou tubu, ty hnusný, odporný, smradlavý, opičí zvratku!"vzteká se Rimmer. "Hlavně, že se mnou už mluvíš. Já věděl, že se udobříme." Neuražený Lister se znovu zahloubá do časopisu. "Třiaosmdesát!"

O tři dny dříve: Kosmik přilétá do přistávacího doku Trpaslíka, kde už stojí jiný obří Kosmik. Kocour pilotuje jejich Kosmika dál dovnitř lodě. Listerovo tělo je zase normální, ale nikdo to dostatečně neocení, protože mají jiné starosti. Trpaslík se rychle zmenšuje a hrozí jim, že je zužující se stěny slisují. Během divokého letu Trpaslíkem se Kosmik chvíli veze v zadku obrovské krysy a když se osvobodí, ztrácí v těsném prostoru jednu část za druhou. Zůstane jen kokpit, který doklouzá až do rozlehlého hangáru. Sotva stihne Lister s ostatními vyskákat ven, přijde mohutná exploze zbytku Kosmika. Do hangáru vejde několik postav ve žlutých protiradiačních oblecích. Dva z nich se odmaskují a Lister s úžasem poznává své kamarády z "mokré čtvrti" Selbyho a Chena. "Nanoboti je museli obnovit spolu s lodí,"uvažuje Kochanská. Šťastné shledání je přerušeno příchodem kapitána Hollistera. Lister je obviněn ze zničení Kosmika, pašování černých pasažérů na palubu a eskortován šéfem bezpečnosti Thortonem do kajuty.

O samotě si Lister vyvolá z hodinek Hollyho a chce vědět, co s nimi teď bude. Holly mu klidně vysvětluje, že jestli prohrají u soudu, půjdou na dva roky do Tanku - tajného vězení ve 13.patře. Roztrpčený Lister ho vypne. "Do lochu. Dva roky!" Ve dveřích se zastaví Rimmer a spokojeně naslouchá. "Dva roky bez kari a piva! Dva roky bez sexu!"brblá Lister. "To si fandíš,"ohlásí se Rimmer. Lister vypadá docela potěšeně, konečně už nějaký čas Rimmera neviděl, ale jeho radost hned pohasne. Rimmer se chová pořád stejně protivně. Lister se mu snaží vyložit, že posádka zahynula a nanoboti ji oživili. Jenže teď zmizeli a Lister je musí najít, než začne soud. "Chci aby si mě pomoh,"obrací se na Rimmera. "Já?"diví se Rimmer. "Kdo jinej, Rimmere? Nemůžu se hnout z kajuty." Lister ukáže na svůj bezpečnostní náramek. "Jakmile vstoupím do dveří, v zadku mám tolik wattů, že bych osvítil celej stadión." "Když uvážíme, co budoucnost tvému zadku chystá, pár milionů voltů se v tom hravě schová,"utěšuje ho zlomyslně Rimmer.

Hlavní lékařka Karen Newtonová čeká na kapitána před jeho soukromou toaletou. Chce vědět, proč jsou v hlubokém vesmíru a Trpaslík je pozměněný. Kapitán odpovídá dost vyhýbavě, především proto, že sám nic neví.

Na ošetřovně doktorka ukazuje Hollisterovi Kocoura. Z jeho fyziologie je vyvedená z míry a také jí překvapuje, že má barevně sladěné vnitřní orgány, vymalovaný žaludek a rafinovaný tep.

Lister čeká ve společnosti Rimmera na výslech a pokračuje v jeho přemlouvání. Příliš se mu nedaří, má u Rimmera nějaké vroubky z minulosti, na které Rimmer rozhodně nezapomněl. "Můžu ti pomoct,"řekne jen tak mimochodem Lister. "S čím?" "S povýšením,"nadhodí Lister udičku. "Ts, absurdní!"zavrhne to Rimmer. "Jak?" Lister se pousměje: "Informace. Viděl sem tajný záznamy posádky. Znám jejich silný i slabý stránky…" "Jak to?"nechápe Rimmer. "Předtím, než vás vzkřísili, nechal sem si vyjet záznamy celý lodi. Hodnocení posádky, zdravotní karty, poznámky psychoterapeuta,"vysvětluje Lister. Navrhuje Rimmerovi, že pokud mu pomůže s útěkem, dá mu záznamy a nebude už muset dělat zkoušky na důstojníka. "Já mám své zásady, Listere,"vykládá důležitě Rimmer. "Nemůžeš si mě koupit příslibem moci a slávy. Fakt myslíš - Jo jdu do toho! Ale nejdřív mi musíš dát důkaz." "Máš ho mít." "Zařiď mi povýšení,"dožaduje se Rimmer a naiva Lister souhlasí. Vybaví Rimmera hodinkami se starou verzí Hollyho, které ho dovedou k vraku Kosmika s tajnými záznamy.

"Dobrý den. Jsem doktor Lucas McLaren. Jsem hlavním psychiatrem této lodi a myslím, že bychom si spolu měli konečně pořádně pokecat!"vítá srdečně Krytona psychiatr. "Já se jmenuju Kryton, pane,"odvětí zdvořile robot sedící proti němu. "Výborně! Jde nám to moc dobře, viďte!"jásá McLaren. "Takže Vy jste robot, je to tak?" "Aspoň bylo, když jsem se naposledy díval." "A řekl by jste mi, kdy jste byl vyroben, pamatujete si to?"vyzvídá psychiatr. "2340, pane." "Výborně. 2340. To je v budoucnosti, že ano?"usmívá se povzbudivě psychiatr. "Ano, pane,"souhlasí Kryton. "Byl jsem vyroben po Vaší smrti." "Jak jinak! Výborně. Takže já zemřel a Vy jste byl vyroben. Řekněte mi, jak dlouho jsem už asi tak mrtvý?"táže se McLaren. "Ale Vy už nejste mrtvý,"namítá Kryton. "Že ne?" Kryton je zmaten: "Ne, ne, už jste zase naživu. Vy to nepoznáte?" "Á, tak je to! Takže jsem byl naživu, zemřel a pak jsem zase začal žít…" "Měl jste ohromné štěstí,"upozorňuje Kryton. "Ano, to teda měl. Ježiši! Ta židle je přišroubovaná, viďte, Krytone?"Kryton kontroluje židli. "Ano je." "No to jen pro kontrolu. Báječné, báječné! No a…jak jsem zase skočil zpátky do života?" "Byl jste znovu sestrojen takovými malinkatými, drobňoučkými robůtky." "Drobňoučkými robůtky?"opakuje McLaren. "Vydávají podivné zvuky - miniminiminimini!"píská Kryton. McLaren ho zarazí a požádá ho, aby znovu přezkoumal židli. "Řekněte mi, jaký podle Vás Vy jste robot? K čemu jste byl naprogramován"pokračuje ve vyptávání psychiatr. "Jsem sanitární android. Naprogramován k úkonům souvisejícím s hygienou:praní, uklízení, žehlení." Kryton zkoprnělému McLarenovi předvádí ukázku svých charakterových vad, které si vypěstoval a na něž je hrdý. Nemalý podíl na tom měl pochopitelně Lister. "Jaký je Váš vztah k Listerovi?" dotírá psychiatr. "Toho člověka mám moc rád," doznává otevřeně Kryton. "Naučil mě všechno. Bez něj bych určitě byl normální." Psychiatr čmárá poznámky. "Napíšu Vám doporučení, které jak doufám Vám pomůže. Než to však napíšu, mohl byste se ještě jednou podívat na tu židli?" Když se Kryton skloní k židli, psychiatr orazítkuje spis slovy "OBNOVIT TOVÁRNÍ NASTAVENÍ".

Rimmer nenajde v troskách Kosmika jen tajné záznamy, ale také dvě uzavřené zkumavky, označené jako "Virus štěstí" a "Sexuální přitažlivost". Od Hollyho se dozví, že je Lister kdysi získal od doktorky Lanstromové. Rimmer neváhá a dá si pořádnou dávku viru pro sexuální přitažlivost. "Dámy,"zdraví důstojnice, které potkává v koridoru. Všechny po něm vrhají významné pohledy. "A svět miluje mizeru,"culí se Rimmer.

Pokračování příště…