Červený trpaslík
Série VIII Epizoda 6, „Pete 1“
LISTER
a RIMMER jsou vedeni ostrahou různými chodbami „na kobereček“.
LISTER
a RIMMER se zastaví před HOLLISTEROVÝM stolem. RIMMER zasalutuje. LISTER zamává.
U kapitánova stolu stojí ACKERMAN.
HOLLISTER:
No! Doslechl jsem se, že jste včera provedli pěknou lumpárnu jednomu velmi
váženému důstojníkovi.
RIMMER: To není pravda! Provedli jsme lumpárnu panu Ackermanovi. My jsme ...
jo, ahááá!
HOLLISTER: Co jste provedli?
LISTER: Kápli jsme mu sérum pravdomluvnosti, pentathol sodný, do jeho
inhalátoru.
HOLLISTER: Což vedlo k tomu, že když dnes ráno dorazil na můstek, tak se
omluvil za pozdní příchod způsobený tím, že brousil manželku důstojníka pro
vědu a neměl čas se převléknout ze své batmanovské soupravy.
RIMMER: Hmmm ... hmmm ... dovolte, abych se zasmál, pane.
HOLLISTER: Vaše prosba se zamítá.
RIMMER: Bohužel asi neodolám, hahaha.
RIMMER i LISTER se začnou smát, zatím tlumeně.
HOLLISTER:
Vy k tomu nemáte co dodat?
LISTER: K čemu, pane?
KAPITÁN: No k panu Ackermanovi. K tomu, že přišel pozdě a byl oblečený jako
Batman.
LISTER: Měl to zkusit jako Tarzan, převlíkání by odpadlo.
KAPITÁN: Oba jste vyfasovali celé dva roky natvrdo. Chcete se odsud vůbec
dostat?
LISTER: Když pan Ackerman je tak ... hroznej, pane.
ACKERMAN: V žádném případě! Jsem výjimečně hodný, vysloveně milý, vřelý,
ohleduplný, ale ze všeho nejvíc hodný. Proto mi také říkají Hodňák Ackerman.
Taky proto jsem si tu práci zvolil, abych se podělil o slunce své povahy se
všemi vězni, kteří to štěstí v životě neměli.
RIMMER: Pane, on je hrozný od okamžiku, kdy jsme ho potkali.
RIMMER
vzpomíná…
Tank
ACKERMAN: Dneska ... uvítáme další příděl. Mám k nim jen toto: Držte se
pravidel, nespadněte do průšvihu a váš čas tady vám uteče mnohem příjemněji.
... Vítejte na třináctém podlaží.
KOCOUR: (Nadšeně) Vypadá sympaticky.
ACKERMAN přistoupí ke KOCOUROVI a začne ho surově bít.
ACKERMAN:
Když chcete mluvit, požádáte o dovolení.
KOCOUR: Říkal jsem jen, že jste mi sympatický.
ACKERMAN: Zase jste mluvil!
K ACKERMANOVI přijde ještě jeden dozorce – NEB a společně začnou KOCOURA
mlátit.
KOCOUR:
Ááááááááááúúúúú, panebože, néééé, už néééé! Ale to byl přece kompliment. Říkal
jsem, že vypadáte jako férový, fajnový chlap, a ne jako jeden z těch
psychopatů, na který ve vězení narazíte.
ACKERMAN: Zase jste mluvil!
Znovu nastává velké bití.
KOCOUR:
Ááá!!! To se mě nikdo nezastane!? ... Moment, počkat, už to mám! ... Musím bejt
zticha, když budu zticha, přestanou mě mlátit! Ou! ...(Přestanou ho bít) To je jasný, v tom to bude! (Začnou ho znovu
mlátit) Áááá ... óóóó ... úúúú!
ACKERMAN:
Ale tohle je prachsprostá lež! Ve skutečnosti to ...
HOLLISTER: Nechte to laskavě na mně, pane Ackermane. Dlouho jsem si lámal hlavu
s nějakým patřičným trestem a přišel jsem na tohle: Vy a vámi vybraný tým
sehrajete basketbalový zápas a tady pan Ackerman sestaví tým ze strážných.
ACKERMAN: Děkuji Vám, pane.
LISTER a RIMMER vypadají poněkud nesví.
HOLLISTER:
Dostanete pěkný nářez a budete pokořeni před vašimi ostatními spoluvězni.
RIMMER: (Ustrašeně) Jestli prohrajem, Baxter a jeho kumpáni nás zmlátí do
modra!
LISTER: Jo!
HOLLISTER:
Tak abyste radši vyhráli!
LISTER
a jeho parta hrají basketbal proti týmu složenému ze strážných. Ostatní vězni
jim fandí z přilehlých cel. Dva z nich drží tabulky, na kterých je
stav. Ten současný je 48:3 pro dozorce. Je tomu tak proto, že neexistuje pravý
rozhodčí a dozorci bijí a srážejí tým „Muklů“, jak se jim zachce. Fanoušci vězňů
sedí sklesle na lavičce vedle hřiště. Dozorci dávají další koš. Následuje
přestávka. Týmy přibíhají ke svým lavičkám. Dozorce koučuje HOLLISTER.
HOLLISTER:
Fajn hoši, jen tak dál.
U lavičky vězňů je nálada horší.
KRYTON:
(Ke KOCHANSKÉ) Kde jste byla?
KOCHANSKÁ: Kde jsem byla?
KRYTON: Měla jste toho Raise uhnat!
KOCHANSKÁ: Však jo, ve čtvrtek si jdem někam sednout.
KRYTON: Takhle jsem to nemyslel, Vy huso!
KOCOUR: Proboha nehádejte se tady. Musíme to vyhrát.
LISTER: Všechno už je zařízený.
RIMMER: (Spiklenecky) Jen co strážní vychlemtají svoje pití.
LISTER: Jo, robíci propašovali z ošetřovny dryják, co impotentům vrací šťávu do
milostnýho života.
KRYTON: (Velmi radostně) Swiss? Preparát na podporu mužnosti?
LISTER: Přesně tak. Vyztužili jsme jim pití.
RIMMER: Za pár sekund jim naběhne jak bažant na rajony. A nezbavěj se toho sedm
hodin!
KRYTON: Sedm hodin budou jako s pravítkem v břiše. To je podstatně zpomalí!
KOCOUR: No to si piš! Už´s někdy běhal s tágem v kalhotách? (Směje se)
HOLLISTER: Jděte do nich. Zabte je, jsou to ovce zralý na porážku. Jděte do
nich, jen jim to pěkně ukažte!
ACKERMANŮV tým se začne tvářit poněkud rozpačitě.
ACKERMAN:
Jasně.
Celý tým dozorců přichází na hřiště v mírném předklonu. Jakmile je míč
vhozen do hry, existuje na hřišti jen jediný tým – „Muklové“
HOLLISTER:
Tak do nich! Jdeme! Jdeme!!!
LISTERŮV
tým si z dozorců dělá doslova legraci. Zesměšňují je koš za košem. I dříve
pokleslí fanoušci na lavičce začnou praktikovat „mexickou vlnu“. Stav se
neustále mění …
HOLLISTER:
Ruce nahoru, nenechte je vystřelit!
LISTER
dociluje koše dokonce i hlavou. Náhle je stav 48:53 pro vězně. Hollister se ze
zoufalství napije z jedné z lahví a začíná chápat katastrofu ve svém
týmu.
LISTER
a RIMMER jsou přiváděni na kobereček.
Jakmile
stojí před kapitánem, RIMMER typicky zasalutuje. LISTER kapitánovi zamává.
HOLLISTER:
Sedm hodin! Víte, jak dlouho to je? Kalhoty jsem si nemoh` sundat
až do půlnoci. Když jsem chtěl na záchod, tak jsem musel na prkýnku dělat
stojku! Kvůli mně se nezavřely dveře do výtahu a to jsem s ním ani nechtěl jet!
Kde jste to vzali? Na ošetřovně?
LISTER: Ano, pane.
HOLLISTER: Jak? Jestli to byl jeden z těch robíků, tak ho nechám rozmlátit.
LISTER: To jsem .. ehmm, ehmm, ... udělal já, když byl doktor ke mně zády. Šel
jsem k němu, abych dostal neschopenku, ale doktor tvrdil, že mi nic není, že
nemůžu mít tenisovej loket v koleni.
HOLLISTER: Počínaje zítřkem, budete dva týdny škrabat brambory. A teď
vypadněte. Oba!
LISTER
leží na horní pryčně. RIMMER sedí u stolu a před ním leží hra – dáma. Vykoná
jeden tah a vítězoslavně ukáže získané kameny směrem k LISTEROVI. Pak
RIMMER hrací pole otočí a pokračuje v partii sám proti sobě. LISTER má
zatím nějaké problémy s časopisem.
LISTER:
Jéžiši!
RIMMER: Nevíš, jak dál?
LISTER: Nó, je to dost těžký.
RIMMER: A co máš, křížovku?
LISTER: Né, spojovačku.
RIMMER: Na jakým čísle ses zarazil?
LISTER: 124.
RIMMER: 124 ... 124, ... nezkoušels 125?
LISTER: Vím, jaký číslo, troubo, ale najít ho, to je problém. Nejsem tak
hloupej, jak myslíš. Áách, tady je! (Provede tah tužkou) Koukni na to, kyblík s
rejčem! (Ukáže obrázek, který v časopise vznikl) To je chytrý, co?
Vstupuje
DOZORCE.
RIMMER:
Á, večeře.
DOZORCE
položí tácy na stůl.
RIMMER:
Dává se jim dýžko? Já nikdy nevím. (Odklopí svou porci, která zjevně nehezky
zavane) Dááááh! Lákavější věci jsem už viděl na zemi v pavilonu slonů. Něco
takovýho by pozřel jen idiot. (Nabere na lžíci a polkne sousto odporné šlichty)
Tomuhle říkají maso? Hýždě mojí babičky osmažené na starém oleji by chutnaly
líp.
RIMMER pokračuje v jídle, ale LISTER se ještě do své porce nepustil.
LISTER:
Máme teď omezenou stravu, žádný hranolky, zmrzka, jenom to nejnutnější.
RIMMER: To je součást toho trestu?
LISTER: Jo. Smrťák mi říkal, že jde o zbytky z klonovacích pokusů zalitý ňákou
břečkou, aby to získalo chuť.
RIMMER: S tímhle jsi čekal, než to spolknu, viď?
LISTER: A prej tuhle dostal něco, v čem plavaly dva nosy!
RIMMER: Ovšem že ne. To nemůžou, na to jsou zákony.
LISTER: Kejchlo mu to na talíři!!! Jimbo Tvrďák to viděl!
RIMMER: Smrťák je vyšinutý, má hlavu plnou nesmyslů. Taky si myslí, že když
někdo na záchodě spláchne, padá to rovnou na zem. Pročež tě nenechají jít na
záchod, dokud jsi na ranveji? Aby nedostali smyk při startu!
LISTER: Hm, to má asi pravdu.
RIMMER: Jasně, že nemá!
LISTER: Tak proč tě teda nenechaj?
RIMMER: Já nevím. Třeba ti chtějí zpestřit let. Kdyby sis odskočil hned zkraje,
tak by ses pak ukousal nudou.
LISTER: Né, Smrťák určitě nekecal. Proto jsou ty baráky blízko letišť tak
laciný.
RIMMER: Kvůli splachujícím letadlům?
LISTER: Jó, uvažuj trochu: nemůžeš se opalovat, grilovat na zahradě a když
vylezeš ven tak jedině v rybářským klobouku a rovnou do auta.
RIMMER: To ten randál. Proto jsou tam ty domy tak laciné. Kvůli hluku!
LISTER: Hluku?
RIMMER: Jo!
LISTER: Jsou půl kiláku nad tebou, na tu dálku lidi na záchodě neslyšíš. Pokud
nejsou jako strejda Dan.
RIMMER: (Kyne směrem k LISTEROVU „jídlu“) Ty nebudeš?
LISTER: Jo, jo, za chvilku.
Je
slyšet jemné zaťukání. LISTER vstane a dírou ve stropu dostává zabalené jídlo
od robíka.
LISTER:
Jooo! Óóóóh, kuřátko na kari! Výborně, Bobe. (Dále dostává zásilku piva) A co
indický placky, nezapomněl jsi na ně? (Obdrží je)
RIMMER
na vše kouká s neskrývanou zlobou. LISTER jednu z obdržených placek
ochutná.
LISTER:
Božský placky! A teď něco pro tebe. (Postříká robíka nějakým sprejem) Zejtra ve
stejnou dobu! (Pošle Bobovým směrem polibek a zavře poklop)
LISTER:
(Usedá k hostině otevíraje pivo) Na zdraví!
Následně
se začne cpát. RIMMER nedokáže skrýt svůj zběsilý pohled.
RIMMER: To je ten robík, co ti dodal sérum mužnosti na basket?
LISTER: Jo, ten ti sežene všecko. Má klepeta úplně všude.
RIMMER: Zítra škrábeme brambory. A ty nože budou ostré jako tvůj pohled po
deseti pivech. Nemoh` by nám sehnat pořádné škrabky?
LISTER: No jasně! Něco mě napadlo. Na škrabky se vybodni, my potřebujeme jeden
z těch programovatelnejch virů z laboratoří!
RIMMER: Programovatelný vir?
LISTER: Jo, mívali je na palubě Z. Nanoboti je museli vzkřísit taky.
Naprogramuješ je, na co si vzpomeneš, třeba na sežrání šlupek ... na cokoliv!
RIMMER: Dáš jim do programu, aby sežrali šlupky od brambor a zbytek nechali?
LISTER: Nebudeme muset hnout ani prstem.
RIMMER: Z dvoutýdenního pekla se stane bramborový ráj!
LISTER: Zavolám Bobově starý, ona mu to vyřídí.
Vstane
a jde k potrubí, které je v rohu cely.
RIMMER: Bob má starou?
LISTER: Jo! Madge. Je skvělá! Z nuly na šedesát za míň než deset minut.
LISTER
jednou rukou chytne potrubí a druhou, ve které třímá nůž, začne do potrubí
ťukat. Vypadá to, že používá morseovku. Na chvíli přestane a ozve se odpověď.
Načež ťuká opět LISTER. Odpovědí mu je jedno ťuknutí. Oba „telefonisté“ si
ještě vymění několik vět.
LISTER:
Kurnik!
RIMMER: Nepomůže nám?
LISTER: Né, to byl omyl. (Pauza) To byla čínská prádelna. Nechceš něco
vyžehlit?
Chystá
se další kanárkovská akce. Směr: Kosmická loď Manny Celeste. Úkol: Najít
jednotku Kanárků. Spojení přerušeno ve 4:53 ráno..
Po
lodi se opatrně pohybuje jednotka Kanárků, která obsahuje i KRYTONA, KOCHANSKOU
a KOCOURA, kteří, vedeni KRYTONEM, jdou
za sebou.
KRYTON:
Nezapomeňte: na téhle lodi se ztratily celé dvě jednotky. Zmizely beze stopy.
Musíme držet při sobě a být neustále ostražití. (KOCOUR a KOCHANSKÁ jdou ale jinudy)
V jednom momentě je vše, jak má. Pak se na zlomek sekundy trochu nesoustředíte
a jste snadná kořist pro nepřátelskou formu života. Ohó, já vím, že si myslíte,
že jsem puntičkář, když jde o bezpečnostní pravidla, ale to, že jsme byli ve
střehu nás udrželo (Všimne si, že je úplně sám) … udrželo … halóó ...
stvořiteli ... jsem sám ...
Najednou se otevřou dveře za KRYTONEM a vejde KOCOUR.
KOCOUR:
Krytone, jsme tady.
KRYTON:
Jaký smysl mají moje rady o soustředění, když mě nikdo neposlouchá!
KOCOUR: Cože?
KOCHANSKÁ: Vidíte? (Střih na sbor jiných Kanárků, kteří se ani nehnou) Kdo to
je, Holle?
KOCHANSKÁ zapne HOLLYHO z hodinek, ten se objeví na přilehlém monitoru.
HOLLY:
Nebezpečně se podobají někomu, koho bych se moc a moc bál!
KOCOUR: Co?
HOLLY: Mimové! Narazíte na ně v hogo-fogo čtvrtích jak vás sledují a
zkamení, když se na ně podíváte. A pak se vám všichni smějí.
KRYTON: (Používaje psychoscan jde ke zkamenělcům) Něco takového jsem ještě
neviděl. Skupina, která vykazuje všechny známky života, jen není schopná se ani
hnout.
HOLLY: Tos neviděl Queens Park (anglický fotbalový klub) hrát venku!
KOCHANSKÁ: (Čte z přístroje, který vzala z rukou členovi kamenného týmu)
„Tempus“! To znamená v latině „čas“.
KOCOUR: V latině? Kdo by řek`, že Římani lítali do kosmu!
KRYTON: To zařízení nějak způsobuje, že se čas zastaví. Domnívám se, že ho
chybně použili.
KRYTON namíří časomet na skupinku a osvítí je. Ti se začnou téměř normálně
hýbat.
MEX:
(Mluví přerývaně s pauzami, které způsobuje časomet) Kde jste (V pauze
vždy celá Mexova skupinka zkamení) ... se tady vzali? ... A odkud ... máte
tohleto? ... To je snad nějaký ... stroj na u ... kládání času?
KRYTON: To je zajímavé.
KOCOUR: Teda! To by byl skvělej nástroj, jak řešit hádky.
MEX: Dejte po ... zor, nebo to s ... váma mů ... že za ... točit!
KRYTON: Je zřejmé, že to umí digitalizovat čas a pak ho nahrávat a uchovat na
harddisku. Tenhle čistý čas se pak dá nahrát do předmětů nebo míst.
KOCHANSKÁ: A zastaví je úplně.
KRYTON: Čas se jim nezastavil úplně. Jen se pohybují v jiném časovém režimu.
KOCHANSKÁ: Takže se pohybují, ale neuvěřitelně pomalu.
HOLLY: Zhruba tak rychle, jako servírka v nádražním bufetu. Proto se zdá, jako
by vlastně nedělali nic.
KOCHANSKÁ: Takže tohle jejich zařízení je schopné úplně zastavit čas? Co to
ještě umí?
KRYTON
použije časovač proti KOCHANSKÉ s KOCOUREM. Oba se změní v maličké
děti.
KOCHANSKÁ:
Co se stalo, Krytone, proč jsi tak velký a proč si najednou připadám jako
barbína?
KOCOUR: Syčáku, koukej mě vrátit do normálu!
KOCHANSKÁ: Udělej něco, takhle se přece nemůžu vrátit.
KRYTON: Proč ne? Neměříte sice víc než metr, ale roztomilí jste jako medvídci.
KRYTON znovu použije časovač a změní oba do starší verze. Oba však mají
legrační hippíkovské účesy.
KOCHANSKÁ:
Jééé ... co to mám s vlasama?
KOCOUR: A co s nima mám já?
HOLY: Jste jako turecký příspěvek do soutěže Eurovize.
KRYTON: Zdá se, že máte účes z nějakého dřívějšího období života. Dorovnám to.
KRYTON
opět použije časovač, ale místo aby se účesy vrátily do normálu, změní se i
jejich oblečení, které je teď pestrobarevné a taktéž připomíná atmosféru
hippies.
KRYTON:
Teď to vrátilo vaše šaty do dřívější fáze.
HOLY: A přitom stále vypadáte jako turecký příspěvek do Eurovize.
KRYTON opět zmáčkne časovač a tentokrát už dá vše do pořádku.
KOCHANSKÁ:
Takže otázka zní: dovedeš tyhlety lidi vrátit v čase tam, kde si na tohleto
vůbec nebudou pamatovat?
KRYTON: Domnívám se, že ano. Proč?
KOCHANSKÁ: Jestli to propašujem na Trpaslíka, náš čas ve vězení prolítne za pár
sekund.
KRYTON: Nechte to na mně, na ten stroj mám výborný úkryt.
Mise
na loď Manny Celeste skončila. Všichni odevzdávají svou výstroj. Přichází i
KRYTON, který má nyní ještě legračnější hlavu – ta je asi o 30 cm vyšší než
předtím. V tomto prostoru má ukryt časovač.
Robík
Bob jede proti LISTEROVI a RIMMEROVI, kteří jsou vedeni do kuchyně, aby
škrábali brambory. Bob si hvízdá a drží něco ve svých držátkách, což předá
LISTEROVI. Všichni pokračují v cestě dál, jakoby se nic nestalo.
LISTER:
Seš borec, Bobe!
RIMMER
a LISTER jsou v místnosti, kde kolem nich stojí v kopicích tuny a
tuny brambor. LISTER po bramborách začne rozlívat programovatelný vir, který
obdržel od Boba. Když to dokončí, oba chvilku hledí na brambory.
RIMMER:
Nefunguje, co?
LISTER: Počkej chvíli, než se to rozjede.
RIMMER: Hele! Dívej! Tady už to začalo!
Podá holou bramboru LISTEROVI.
LISTER:
Jó!
RIMMER: A tady je další!
LISTER: (Berouc brambory a dávajíc je do připravené nádoby) Jó!
RIMMER: A další!
LISTER: Jó!
RIMMER: A další! Fakt parádní vynález, Listy! A teď jedem! Za chvíli oloupou
všechny brambory.
LISTER: (Kouká na RIMMERA, který má okousaný rukáv) Hele, co to máš s rukávem?
RIMMER: Cože?
LISTER: No ten rukáv, to jsi předtím neměl.
RIMMER: Panebože, žerou mi šaty!
LISTER se začne RIMMEROVI smát. Dokud nezjistí, že jemu šaty vir žere taky.
RIMMEROVI pomalu mizí oblečení a když si sundá čepici, zjistíme, že vir mu
požírá i vlasy. LISTEROVI se děje totéž. Oba se ze sebe snaží marně virus
setřást.
Do
kanceláře je přiváděn RIMMER a LISTER. Jsou úplně nazí a holohlaví, což ale
nezabrání RIMMEROVI, aby i přesto zasalutoval a LISTER zamával. Oba si drží
ruce na intimních partiích.
HOLLISTER:
Nuže?
RIMMER: To jsem nebyl já! To byl on! Donutil mě!
LISTER: Ty Jidáši! Dohodli jsme se, že odmítnem vypovídat.
RIMMER: Jen to hodím na tebe a pak odmítnu vypovídat.
HOLLISTER: Jestli vás ještě někdy uvidím tady, tak skončíte v díře. Po tom
toužíte?
RIMMER: Ne, pane.
LISTER: Ne, pane.
KAPITÁN: Tak tedy, ... vypadněte.
RIMMER: Děkuju, pane. ... Děkuju. (Podá HOLLISTEROVI ruku)
HOLLISTER: (S okousaným rukávem) Vy jste nebyli na ošetřovně, aby z vás ten
virus dostali, že ne?
RIMMER a LISTER si nyní před intimními partiemi drží listy papíru s nápisy
„Přísně tajné“.
RIMMER:
Asi jsem Vám neměl podávat ruku. To byla chyba.
LISTER: Velká chyba.
RIMMER: Já bych ... my, ... my už jdeme.
LISTER:
Okamžitě.
HOLLISTER:
(Virus už zapracoval i na jeho hlavě) To je vrchol! Dva měsíce!! Do díry!!!
LISTER: A co mý tenisový koleno?
HOLLISTER: Ihned!!!!!
LISTER a RIMMER odbíhají z kanceláře držíc si patřičně své papíry.
U
automatu na jídlo stojí řada vězňů. Stojí tam i KRYTON, KOCHANSKÁ a KOCOUR.
KRYTON:
Hned po obědě pustím na loď dvouletou dávku času, a podle záznamu budeme mít
tresty za sebou a budou nás muset pustit.
KOCHANSKÁ: To je úžasný stroj! Nedokázal by vylepšit ňadra? Samozřejmě myslím
na budoucnost.
BAXTER: (Přimáčkne KOCOURA na zeď) Kocoure, rozlil jsi mi polívku!
KOCOUR: Promiňte, Baxtere, já nerad. ... Já jsem fakt nechtěl!!!
BAXTER: (Vstrčí KOCOUROVU hlavu do automatu a něco naťuká) Horkej bujón!
KOCOUR: (S hlavou uvnitř stroje) Ááááááááááááá!
Potom BAXTER vyndá KOCOUROVU hlavu ven a začne mu mačkat prsty. Pak KOCOUROVÝM
prstem naťuká něco do automatu, ten vydá jídlo, které BAXTER vezme, zavrčí a
odejde.
Naše
skupinka sedí u stolu.
KRYTON:
Vidíte ho, mastodonta? To je za trest po něm čistit záchod! Na vyčištění mísy
potřebujete písek a na chlupy vysavač na listí!
KOCOUR: (Drží si bolavou ruku) Proveď mu něco, něco s tím časometem.
KRYTON: Dívejte se!
KRYTON
naťuká něco na časometu a vystřelí směrem k BAXTEROVI, jehož kuře na
talíři obživne. Jeho kumpán se mu začne smát, načež ho BAXTER třískne loktem do
hlavy. Vstane a rozhlíží se, kdo mu to provedl. Pak uvidí KOCOURA, který se
nezřízeně směje. BAXTER skočí jeho směrem, ale KRYTON naštěstí včas zmáčkne
časomet, kterým zmrazí celou jídelnu, kromě sebe, KOCHANSKÉ a KOCOURA. Všichni
tři odchází.
Díra
RIMMER a LISTER jsou umísťováni do hnusné, tmavé cely s nízkým stropem
zvané díra. Na sobě mají vězeňský mundůr a čepici. Z rohu cely se vynoří
nějaký chlápek. Má v ruce vrabce.
CHLÁPEK:
Dobrý den!
LISTER: Hele, někdo tady s náma je!
CHLÁPEK: Jo, ten chlápek, co sedí hned vedle.
LISTER: Kdo jste a jak se jmenujete?
CHLÁPEK: Říkaj mi Ptačí muž. (Hladí svého vrabce)
LISTER: Aha, a proč?
RIMMER: Protože miluje instantní kaši! Proč asi?
PTAČÍ MUŽ: (Hladí svého vrabčáka) Tohle je Pete! Je mu devět let. Což u vrabce
znamenááááá ... devět let. Takže mu budeee ... ehm ...
RIMMER: Devět?
PTAČÍ MUŽ: Devět, přesně tak. Vy se znáte, viďte?
RIMMER: Dva měsíce! Bože! (Začne se vyřezávat díra v podlaze) Co je to?
Z díry vyleze robík Bob a hvízdá si.
Z ventilace
vyjíždí Bob následovaný LISTEREM. Všichni jdou po chodbě, ve které jsou všichni
členové posádky nehybní. Zastaví se u jedné skupinky, která stojí nedaleko
ping-pongového stolu.
RIMMER:
Co se to s nima stalo?
LISTER: Jako by na místě zkameněli.
RIMMER: (Kouká na jednu zkamenělou ženu s odmítavým výrazem ve tváři)
Takhle vypadala Yvonne, když jsem jí chtěl dát pusu.
LISTER: Hele, z tohodle se zblázněj.
LISTER přistoupí ke stolu a hráčům stolního tenisu sebere míček. Pokračují dál.
Bob skupinu dovede až do skladiště.
V
obrovském skladišti stojí prostřený stůl a u něj KRYTON, KOCHANSKÁ a KOCOUR.
LISTER:
Ahoj! Nazdárek!
KOCHANSKÁ: Ahoj!
KRYTON: Pánové!
KOCOUR: Čauéés!
RIMMER: (Ukáže na bývalého spoluvězně) Tohle je Ptačí muž.
PTAČÍ MUŽ: (Ukáže klec se svým ptáčkem) A tohle je Pete!
KOCHANSKÁ: Našli jsme přístroj, co digitalizuje čas, a my ho můžem v dávkách
uvolňovat. Takže náš trest uteče v nanosekundách.
KRYTON: Sundejte si ty čepice.
LISTER
a RIMMER si sundají čepice a ve světle reflektorů se objeví dvě holé hlavy.
KRYTON jejich směrem zmáčkne časomet a oba skinheadi mají opět vlasy.
PTAČÍ MUŽ: S Petem se něco stalo!
LISTER: Co je?
PTAČÍ MUŽ: Je chudák celej tuhej!
RIMMER: Musel si loknout toho séra mužnosti.
LISTER: Né takhle tuhej. Exnul!
PTAČÍ MUŽ: Ta radost z toho, že je na svobodě ho asi zabila!
LISTER: (Ke KRYTONOVI) Měl toho ptáka moc rád. To jediný ho drželo nad vodou.
KRYTON: Nemůžu nic zaručit, ale myslím, že ten časomet by mohl Petea oživit.
Udělat z něj zase mladého siláka. Podívejte.
KRYTON použije časomet směrem ke kleci. Ta se rozlítne na několik kusů. Před
skupinkou náhle stane obrovitý tyranosaurus. PTAČÍMU MUŽI spadnou brýle, takže
klečí Peteovi u nohou a hledá je.
LISTER:
Kriste...
RIMMER:
…pane!
Tyranosaurus zařve.
LISTER:
Kde se tady vzal ten Barnieho ošklivej brácha?
KRYTON: Tohle je Pete. Ptáci jsou potomci dinosaurů, jsou z rodu theropodů.
Dostal jsem se o pár milionů let zpátky v evoluci!
Pete udělá dva kroky vstříc skupině.
KOCOUR:
Teď se sem hodí jedno kočičí pořekadlo. Je to nějak takhle: „Za chvíli ... je
po nás!“
PTAČÍ MUŽ: (Klečíc stále u tyranosaura) Pete! ... To jsi ty, Pete?
KOCHANSKÁ: Proboha!
PTAČÍ MUŽ se vztyčí a stojí naproti Peteovi, ten si kýchne, což způsobí, že
PTAČÍ MUŽ je pokryt hutnou vrstvou obrovských nudlí.
RIMMER:
Pozdrav pánbůh!
PTAČÍ MUŽ: Nechceš semínka? (Pete se rozzlobí a chňapne po PTAČÍM MUŽI hubou,
ten je teď uvnitř jeho tlamy) Takže asi ne, viď?
Z PTAČÍHO
MUŽE zbudou jen boty a ponožky, které spadnou na zem. Zbytek je slupnut Petem.
KRYTON: No a co teď!?
RIMMER: A teď rychle za Rimmerovým stínem!
RIMMER
začne zdrhat. Ostatní jej napodobí, ale opačným směrem. RIMMER si toho všimne a
mizí za skupinkou. Pete je jim v patách s velikým dusotem a křikem.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...
Hráli:
Rimmer Chris
Barrie Kamil
Halbich
Lister Craig
Charles Martin
Sobotka
Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Kochanská Chloë Annett Monika Žáková
Holly Norman
Lovett Miroslav
Táborský
Hollister Mac McDonald Zdeněk Dolanský
Ackerman Graham McTavish Roman Hájek
Mex Andrew Alston Matěj Štěpán
Malá
Kochanská Holly Earl
Malý
Kocour Perri Michael
Baxter Ricky Grover Luboš Bíža
Ptačí
muž Ian Masters Václav Knop
Dozorce
Neb Shend -
Námět: Rob Grant & Doug
Naylor
Scénář: Doug Naylor
Casting: Linda Glover
Hudba: Howard Goodall
Produkce: Mike Amos
Grafický
design: Andy Spence
Generální
manažer: Helen Norman
Manažer: Ken Hawkins
Výroba: Rachel Stewart
Simon
Burchell
Jacqueline
Zoppi-Tighe
Hlavní
elektrikář: John Barker
Rekvizity: Paul de Csernatony
Tim Youngman
Umělecká
režie: Ian Reade-Hill
Triková
spolupráce: John Barclay
Vědecká
spolupráce: Alan Godleman
Kamera: Andy Martin
Zvuková
spolupráce: Nigel Davis
Zvuk: Jem Whippey
Geoff Moss
Střih: Mark Wybourn
Skript: Gillian Wood
Asistent
režie: Julie Sykes
Vizuální
efekty: Jim Francis
Ed Smith
Mark Howard
Digitální
efekty: Chris Veale
Masky: Andrea Finch
Kostýmy: Howard Burden
Zkoumání
linie: Jo Bennett
Produkční
design: Mel Bibby
Hlavní
kamera: Peter Morgan
Obchodní
produkce: Doug Naylor
Produkce
& režie: Ed Bye
Překlad: Pavel Kuchař
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Hudební
režie: Josef Hoffman
Střihová
spolupráce: Jiří Šesták
Asistentka
režie: Jana Eliášová
Výroba: Ivana Kupková
Režie: Michal Vostřez
Připravila
tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.
Vyrobila
Grant & Naylor Productions pro BBC
© BBC
MCMXCIX – Česká televize 1999
Autoři
přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)