Červený
trpaslík
Vesmír
Ukáže se ohromné
slunce. Za chvíli Kosmik přeletí napříč slunečním kotoučem.
Tma. Kamera ukazuje
různé panely v místnosti. Náhle se rozsvítí modré světlo a
z hibernační jednotky vyjíždí pomalu se probouzející, zarostlý LISTER,
s obrovským kudrnatým plnovousem a jakýmsi afrem, s dready až na zem,
oblečený ve špinavém pyžamu. Posadí se. Vypadá odporně. Jeho nehty na rukou a
na nohou jsou dlouhé okolo dvaceti centimetrů. Všimne si toho.
LISTER: Ježiši!
Začne se svým
dlouhým nehtem drbat na hrudi. Překulhá místnost a začne si zkracovat nehty na
stolním ořezávátku tužek. Všimne si svého obrazu na tmavé televizní obrazovce.
LISTER: Ehhh .... (Ke svému odrazu) Kdo sakra seš?
KRYTON vynáší koš
do velkého lisu na odpadky, píská si a stiskne tlačítko start. Ozve se
skřípění. Otevře dveře a vezme odpadky slisované do úhledné krychle.
Na stěně je světlý
panel. Přepínače, obrazovky, apod. Uprostřed je dlouhý stůl vedle kterého stojí
čtyři židle. KRYTON přináší slisovanou kostku odpadu. LISTER vejde a rozpačitě
se rozhlíží.
KRYTON: Ha! Vítejte mezi námi, pane.
KRYTON vyhazuje do
vesmíru onu kostku odpadu.
KRYTON: Jak se cítíte?
LISTER: Dost blbě. Jsem jako praštěnej. Kde to vlastně jsme?
KRYTON: Máte jen lehkou amnézii. To je zcela běžné po dlouhém období spánku. To víte, prospal jste víc jak dvě stě let.
LISTER: Dvě stě let?
KRYTON: Cloumal jsem s Vámi už na jaře, ale Vy jste trval na dalších třech měsících.
LISTER následuje
KRYTONA.
KRYTON: Právě Vám připravuju podnos se snídaní.
LISTER si prohlíží
podnos.
LISTER: Ale, proboha, proč jsou ty cornflakey posypaný syrovou cibulí?
KRYTON: Tak je máte nejradši.
LISTER: (Usrkne ze sklenice a škubne sebou) Fuj! Ten džus je odpornej.
KRYTON: To není džus, pane. To je Váš ranní životabudič. Studená omáčka vindaloo.
LISTER: Já piju k snídani studenou kari omáčku?
KRYTON: To záleží na náladě. Když se vzbudíte odpoledne, začínáte den zvětralým pivem z minulého večera, a proto máte u postele sítko na čaj, abyste mohl procedit cigaretové špačky.
LISTER: Já piju, kouřím a snídám studenou kari omáčku? Tak to vypadá, že jsem pěkně nechutnej a špinavej chlívák.
KRYTON: Takže už se Vám vrací paměť?
LISTER: Ne, ani trošičku.
KRYTON staví před
LISTERA skříňku.
KRYTON: Možná pomůže tohle. Vaše osobní věci.
LISTER bere fotku.
KRYTON: Kristina Kochanská. Tři neděle jste s ní chodil, pak Vás nechala kvůli provianťákovi.
LISTER: Je to kusanec.
KRYTON: Pane, sníte o tom, že jednou zase získáte její srdce a pak budete na ní ležet a pohybovat se nahoru a dolů tím podivným způsobem, jenž je lidem tak příjemný. Osobně bych dal přednost partičce whistu.
LISTER bere knihu.
KRYTON dává LISTEROVI jeho kytaru.
LISTER: Cože? Já hraju na kytaru?
KRYTON: Mám hlavu ve tvaru legrační kostky ledu? Prosím, vystřihněte pár akordů. Ukažte, co ve Vás je.
LISTER se pokusí o
několik akordů, nutno říci, že velmi neúspěšně.
KRYTON: Áno, Clapton se vrátil!
LISTER: Hele, neutahuj si ze mě. Neumim na ni hrát. Kdo má jenom ždibec sluchu, řekne ti to.
KRYTON: Pane, jakmile se Vaše osobnost probudí, budete přesvědčen, že hrajete na kytaru jako Hendrixův duch.
Přejdou zase do kuchyňky.
LISTER: Můžeš o mně říct vůbec něco dobrýho? Třeba nějakou chválu.
KRYTON: Nějakou chválu? Hm, někdy mi pomáháte s prádlem tak, že obrátíte své spodky naruby a pak je nosíte další tři týdny.
LISTER: Jsem zvíře. Jsem nechutnej, neotesanej, pologramotnej, nemuzikální, chlípnej, tupej kosmickej vágus.
KRYTON: (Obejme LISTERA) Á, vítejte zpátky, pane Listere!
KRYTON otevře
ledničku, vytáhne odtud RIMMEROVO zmrzlé holosrdce a ponoří jej do vroucí vody.
LISTER: Co je tohle?
KRYTON: To je pan Rimmer, pane. Jeho holosrdíčko. Je to hologram.
LISTER: Rimmer? To... to je můj nejlepší kámoš?
KRYTON: Pane, jste nemocný. Možná by pomohlo trochu zesilovače paměti.
KRYTON přiloží
LISTEROVI na krk injekční pistoli a stiskne spoušť. Vytáhne RIMMEROVO holosrdce
z vody a přenese ho do kalíšku na vejce. Odchází do střední sekce a LISTER
ho následuje.
KRYTON položí
holosrdce na scanner a postaví se k jeho ovládání.
KRYTON: Spouštím bootovací sekvenci.
KRYTON zadává údaje
na klávesnici a z kalíšku na vejce se rozzáří kužel světla.
KRYTON: Vyvolat fyzickou podobu.
Chvilku trvá, než
program najde obraz lidské tělo. Nejdřív se na obrazovce objevuje dinosaurus,
ryba, delfín, kachna, orel, králíček, kráva, lev, tučňák, člověk, prase a pak
se konečně ustálí obraz člověka. Objeví se RIMMEROVO tělo, zatím pouze
černobílé a zrní.
KRYTON: Přístup k osobnostním údajům.
Na obrazovce se
objeví sloupec.
KRYTON: Nahrát aroganci.
První sloupec se
zmenšuje, až na spodní okraj obrazovky. Za zvukových efektů se vlastnost
postupně přelévá do RIMMERA.
KRYTON: Nahrát charisma.
Druhý sloupec -
velmi, velmi krátký - se přelije do RIMMERA, ale zabírá jen část jeho malíčku.
KRYTON: Nahrát neurózy.
Další, nejdelší
sloupec se vykreslí na obrazovce. Následuje ještě jednou, a ještě, a ještě...
RIMMER je již plně zobrazený a barevný.
KRYTON: Vyvolat paměť.
Jak se RIMMEROVI
navrací paměť. Zhluboka se nadechne a ožije.
LISTER: (Zklamaně) Ááá, tenhle Rimmer.
Všichni sedí okolo
stolu. KOCOUR a RIMMER se dívají zděšeně na LISTERA. LISTER se cpe cornflakey.
LISTER: Cornflakey s cibulí jsou senza. Můžeš mi podat tabasco? Chtělo by to víc okořenit.
KRYTON: Blahopřeju, pane, záhy se rozpomenete na všechno a budete přesvědčen, že umíte hrát na kytaru.
LISTER: (Užasle) Umim hrát na kytaru! Jsem virtuóz. Hrábnu do strun a to dřevo zazpívá jako mariňák v bordelu po třech letech na moři.
KOCOUR: To je dost možný, ale dohoda je dohoda.
LISTER: Já vim, já vim. Když si chci zabrnkat, musím si oblíct skafandr a hrát venku. Burani.
KRYTON: A teď si vyslechneme hlášení. Pane Rimmere?
RIMMER: Díky, Krytone. Tak, pánové, jak všichni vědí, přišli jsme o Trpaslíka. Teď není vhodná doba na malicherné přízemní obviňování. Na to bude dost času, až Lister půjde před vojenský soud.
LISTER: Já ho přece neztratil.
RIMMER: Nepovídej. Tys ho zaparkoval. Ty jsi zapomněl, na které planetce jsi ho nechal.
LISTER: Ty planetky jsou všechny modrozelený. Modrozelený a planetkovitý.
KRYTON: Pánové, obviňování k ničemu nevede. Svou loď jsme neztratili. Trpaslíka nám ukradli lidé nebo neznámé formy života.
KOCOUR: Kdo by krad´ kraksnu bez brzd a s nalítanejma třema milionama let?
KRYTON: Rabiáti! Geneticky vytvořené formy života. Výplody fantazie pana Listera zhmotněné nějakým záhadným paprskem. Kdo ví? Hlavní je, že po dvousetletém sledování jejich kondenzačního pásu je teď máme.
LISTER: Jak to myslíš?
KRYTON sklízí
snídani ze stolu.
KRYTON: Byli nuceni udělat velikánskou odbočku, aby se vyhnuli tomuto pásu asteroidů. Avšak Kosmik je dost malý na to, aby prolétl jeho středem. Poprvé za dvě stě let máme příležitost pěkně si na ně počíhat a dostat je na lopatky, a tak vysvobodit Holly.
RIMMER: Krytone, zapomněls na direktivu 1742?
KRYTON: 1742? „Žádný důstojník se nesmí hlásit do služby v zrzavém tupé.“ Děkuji, že jste mi tohle nařízení připomněl, ale nechápu, jak to souvisí s naší situací.
RIMMER: Tak 1743.
KRYTON: Aha, tahle. „Žádná loď se nesmí pokoušet proletět pásem asteroidů bez deflektorů.“
RIMMER: Ano. Jsi puntičkář.
LISTER: Rimmere, stačí vidět stav zásob. (Kouká do papíru) Ty jedeš na záložní baterie, kyslík je na tři měsíce, voda, jenom recyklovaná, je na sedm neděl. A co je nejhorší - indickejch placek je tak na rok. Jsme v maléru a pěknym.
RIMMER: Víte vůbec, jak nestálé tyhle pásy jsou? Bludné planetky. Meteorické bouře. Jeden přímý zásah do tamtoho čelního skla a naše vnitřnosti budou naruby rychlejc než Listerovy spodky.
LISTER: To ti děkuju. Jdeme na to.
KRYTON: Ať pilotuje pan Kocour. S jeho vynikajícími reflektory a jemným čichem máme ty nejlepší vyhlídky.
KOCOUR, LISTER a
KRYTON vstávají.
RIMMER: U všech svatých, jedna díra a je z nás lidská paštika.
KOCOUR: Kočky mají jedno pořekadlo: „Je lepší žít hodinu jako tygr, než celej život jako červ.“ (Odejde)
RIMMER: (Sám pro sebe) Lidé mají taky pořekadlo: „Kdo viděl předložku z červí kůže?“
Pohled na Kosmika zezadu,
prolétá pásem asteroidů. Kosmik prolétne mezerou vedle jednoho asteroidu.
Vyšlehne z něj plamen, ale oni včas uhnou stranou.
Kosmik se odchýlí od
kurzu a chvíli se kymácí.
LISTER: Jo, seš fakt dobrej pilot.
Kocour začenichá.
KOCOUR: Něco se blíží.
KRYTON: (Kouká na svůj monitor) Já tady nic nemám.
KOCOUR: Cítím to. (Starostlivě) Něco velkého.
LISTER: Já tu taky nic nevidím.
KOCOUR: Tyhle nozdry nelžou.
RIMMER: Má pravdu. Souřadnice 5342 na 6263. Podívejte se, pánové. Je tam meteor větší než King Kongova ranní stolice. A řítí se to přímo na nás.
KRYTON: Tohle se nedá obletět.
RIMMER: Zpětný chod.
KOCOUR: Už není čas. Je po nás. Jsme pasé jako silon.
LISTER: Krytone, víš, co máš dělat.
KRYTON: Samozřejmě, pane.
KRYTON odkráčí
z kabiny.
RIMMER: Řek` bys mi, kam to šel?
LISTER: Trochu upravil drtič odpadků. Naplnil vypouštěcí systém palivem a udělal z něj velkorážní dělo.
RIMMER: Vy to chcete sestřelit konzervami a slupkami od banánů?
LISTER: Ale uprostřed je překvápko. Termoska s nitrákem.
KRYTON vezme
krychli odpadků, a dává ji do vypouštěcího otvoru.
KRYTON: Drtič odpadků odjištěn a připraven.
RIMMER: Krytone, vyjde to?
KRYTON: Lhací režim. (Pauza) Ovšem, že to vyjde, žádný strach. (Přijde k LISTEROVI) Sežral to i s navijákem a jako dezert si dal časopis Udice, he.
KOCOUR: Už je tady!
LISTER: Připravit, Krytone. Pal!
KRYTON stiskne
páku.
Krychle odpadků je
vystřelena z Kosmika. Strefí se do meteoru, který se rozletí na kousky.
LISTER: (Hlas) Jo!
Všichni si
vydechnou, obzvláště RIMMER, který nevěřícně kroutí hlavou.
KRYTON: Kondenzační pás Trpaslíka. Při současné rychlosti a kurzu se s ním setkáme za dvanáct hodin a sedm minut.
KOCOUR: (Čichá) Koukněte na monitor. Cítím něco nového a zrovna to nevoní.
RIMMER: Támhle. Mám to. Vypadá to jako loď.
LISTER: Moment, je tam další a další.
KRYTON: Já je tu mám taky. Deset, ne dvanáct.
RIMMER: Samé vraky.
LISTER: Vypadá to jako obrovský pohřebiště lodí.
Kosmik prolétá
skupinou asteroidů, na všech jsou rozsety zničené lodě.
LISTER: Máte taky pocit, že nás sem navedli jako krávy na jatka?
RIMMER: Musíme zjistit, co přivodilo zkázu těch lodí.
KRYTON: Navrhuji vypnout motory a vypustit sondu.
KOCOUR přepíná
ovládání.
KOCOUR: Motory stojí. Sonda startuje.
Sonda se blíží
k havarované lodi.
Sonda vyráží dveře
havarované lodi menší explozí.
Všichni se sklání nad obrazovkou.
KRYTON: Jsme tam.
KOCOUR: Co to je?
RIMMER: Lidské ostatky. Počkat!
Sonda snímá svou kamerou podlahu havatované lodi.
KRYTON: Ten ubožák to musel naškrábat ve smrtelné křeči směsí vlastní krve s obsahem svých vlastních střev.
RIMMER: Kdo by tohle udělal?
LISTER: Někdo, kdo potřeboval pero.
KOCOUR: Já teda nechápu, proč si dal tu práci a udělal tečku svou vlastní ledvinou.
RIMMER: Řek` bych, že to nebylo úmyslné. Prostě tam přistála.
KRYTON: Je zřejmé, že ten zoufalec chtěl varovat všechny, kdo mohli být vlákáni do stejné smrtící pasti.
Vymění si ustarané
pohledy.
LISTER: Sonda objevila černou skříňku. Tak nám přehraj poslední záznam.
Obrazovka zrní.
Obraz se postupně ustálí. Na obrazovce je pohled na člověka pod divným úhlem.
Šíleně mluví do kamery a hltavě jí obloženou housku.
KAPITÁN: Už se blíží. Je jich plná loď. Vím, že jsem na řadě. Je jen otázka času, kdy...
Zezadu se
přibližuje PSIRÉNA. Je vidět pouze stín dvounohého hmyzího živočicha
s ohromnými kusadly, v pařátech drží ocelové brčko Vydává zvláštní
vysokofrekvenční vibrace, kterými komunikuje s KAPITÁNEM.
KAPITÁN: Oh Bože, ty jsi krásná. Nemůžu ti odolat. Musím být silný. Vím, co chceš. (Naslouchá PSIRÉNĚ) Ne, to nechceš. Nechceš se milovat. Chceš mi vycucnout mozek tím brčkem jako vostatním. Jdi vode mě!
PSIRÉNA je nadosah.
KAPITÁN vycouvá za záběru, stvůra jej následuje. KAPITÁN křičí. Na obrazovku
vyšplíchne něco červeného.
KAPITÁN: Áá, áá! Cos to udělala, ty hnusná děvko? Vymačkalas z mýho hamburgeru všechen kečup. A co teď? Ne! Ne! Vyndej mi to brčka z ucha!
Na obrazovku opět
šplíchne něco rudého, tentokrát je to ale krev. Je slyšet srkání brčkem.
Psiréna se znovu ukáže na obrazovce a z úst jí visí něco šedého a
sliznatého, co trochu připomíná špagety.
Všichni čtyři se
s hrůzou dívají na obrazovku. RIMMER se beze změny výrazu skácí na
podlahu.
Kosmik se opatrně proplétá
hřbitovem kosmických lodí.
LISTER se probírá
nějakými papíry.
LISTER: Tak jo. Sonda prozkoumala černý skříňky na třech lodích. Celá tahle oblast je prolezlá geneticky vytvořenou formou života, která dokáže změnit vaše vědomí. Jsou jako Sirény z tý turecký báje o tom Odysseovi.
KRYTON: Myslím, že je to řecká báje.
LISTER: To je fuk! Země, co je plná sandálů a gyrosu. Vtip je v tom, že využívaj sílu přeludů, aby nás vylákali z lodi, a pak si vezmou všechno, co se jim může hodit, ... a vycucnou vám mozek.
RIMMER: Tak to máme naději. Z nás nevyrazej ani předkrm.
KRYTON: Teď... teď se nemůžeme vrátit. Ztratili bychom loď.
LISTER: Podívejte se, za tři, za čtyři hodiny budeme z pásu venku. Musíme bejt jenom ve střehu. Budou nás chtít svést, vyděsit, zlomit morálku, udělaj všechno, jenom aby nás vylákali.
Obrazovka na stěně
začíná zrnit.
KOCOUR: Přichází zpráva. Slabý signál.
KOCOUR se postaví
před obrazovku a dolaďuje příjem. Obrazovka se pročistí. Objeví se dvě překrásné svůdnice.
PRVNÍ SVŮDNICE: Pomozte nám, prosím. Naše osada byla téměř vyhlazena. Zbyly tu jenom ženy.
DRUHÁ SVŮDNICE: Jsou nás jen tři tisíce.
PRVNÍ SVŮDNICE: A jestliže máme přežít, je nezbytně třeba, aby do nás muži zaseli své sémě. Prosíme vás, milujte se s námi.
DRUHÁ SVŮDNICE: Milujte se s námi všemi.
Obrazovka pohasne.
KOCOUR: Slyšeli jste? Chtějí rozsévače semene. Já si podám žádost. Vy to vyřiďte s psirénami, já zařídím tamto.
KOCOUR odejde do
kokpitu. Chvíli je pauza, pak se vrátí.
KOCOUR: Éé, třeba jsem strašpytel, ale nemyslíte si, že to byly psirény?
LISTER, KRYTON a RIMMER
souhlasně kývají hlavou.
KOCOUR: I ta bruneta?
LISTER, KRYTON a RIMMER
opět souhlasně kývají hlavou.
KOCOUR: Kdybyste mě hledali, sprchuju se kapalným kyslíkem.
KOCOUR odejde do
pilotní kabiny.
RIMMER: No, jestli jsou tohle jejich nejrafinovanější svody, tak si myslím, že nám žádné očarování nehrozí.
KRYTON: Psirény použily svůj důmysl jen v míře potřebné pro přivábení Kocoura a zabralo to. Kdybychom ho nezadrželi, plazil by se teď bez mozku na jednom z těch asteroidů a snažil se napsat: „Bože, jsem to ale osel!“ obsahem vlastních střev.
Obrazovka opět
zrní.
LISTER: Přichází zpráva. Už jsou tady zas.
Obrazy jsou
přerušovány zrněním. Zraněná žena se dívá do kamery. Vzadu, skrz kouř, je
nejasně vidět, jak její druzi bojují . Žena mluví do komunikátoru a přitom
občas vystřelí.
TAUOVÁ: Tady kapitán Tauová z kosmické lodi Pioneer. Byli jsme napadeni jakýmsi druhem kanibalů - psirénami. Vylákaly nás na tuto planetku a většinu z nás zabily.
Kapitána TAUOVOU
zasáhne střela a ona padá mrtvá k zemi.
LISTER: Dá se jim věřit?
Druhá žena jí vezme
komunikační skříňku a otočí se na obrazovku. Je to Christine KOCHANSKÁ.
KOCHANSKÁ: Už nám není pomoci. Je s námi konec. Leťte pryč.
LISTER: (Velmi překvapeně) Kochanská!?!?
KOCHANSKÁ: Dave, to jsi ty?
LISTER: Já myslel, že si mrtvá.
KOCHANSKÁ: Teď ti nemůžu říct víc! Dostali nás! Utečte z toho pásu, dokud to jde!
LISTER: Je to Kochanská!
KOCHANSKÁ: Neboj se o nás. Živé nás odsud nedostanou. Schovávám si tři náboje. Jeden pro sebe a po jednom pro obě děti.
LISTER: Děti?
KOCHANSKÁ: Pro tvé dva syny, Dave.
LISTER: Ale jak... já tomu nerozumím.
KOCHANSKÁ: Když jsi byl ve stázi, vnikla jsem do spermabanky, ještě na Trpaslíku. Jsi otcem. (Otočí se) Tady jsou! (Natáhne uzávěr pušky) Jime, Bexley, pojďte k mamince.
LISTER: Počkej! Nic nedělej! Jdu tam.
Obrazovka ztmavne.
LISTER: Krytone - bazukoidy. Rimmere - dej mi kurz.
LISTER se zastaví
...
RIMMER: Vylaď na Duševní zdraví FM.
LISTER: Zase to byly psirény?
RIMMER: Ovšem. Je to prosté jako bulharská striptérka.
KOCOUR: (Přiběhne z kokpitu) Něco se řítí přímo na nás.
LISTER: Co to je?
KOCOUR: Jak se říká těm obřím meteoritům, co jsou v plamenech?
LISTER: Obří ohnivé meteority?
KOCOUR: To je ono!
Obří hořící meteorit
letí vesmírem přímo na Kosmika.
Všichni zaujmou své
pozice.
KRYTON: Mám nabít odpadkové dělo, pane?
LISTER: Nic mu to neudělá.
RIMMER: Změníme kurs.
KRYTON se obrací k
navicompu.
KOCOUR: Zapínám forsáž!
KRYTON: Počkat! Na radaru nic není.
RIMMER: Jak to?
KRYTON: Asi jde o další přelud.
LISTER: Psirény?
KRYTON: Hm, Kocoure, zaznamenal jste nějakou vůni?
KOCOUR: Nevěděl jsem, že tam maj freeshop.
KRYTON: Cítíte něco?
KOCOUR: Ne.
KRYTON: Navrhuji držet současný kurz. Ta ohnivá koule neexistuje.
RIMMER: Nepleteš se?
KRYTON: Pane, vsadím svou dobrou pověst.
RIMMER: Krytone, ty nemáš dobrou pověst.
KRYTON: Ne, ale doufám, že ji během této akce získám.
LISTER: Řítí se na nás! Je pozdě na útěk!!!!!!!
Všichni se přikrčí,
jenom KRYTON zůstane stát zpříma.
KRYTON: Klid, pánové. Jste v bezpečí.
Ohnivý meteorit
letí směrem ke Kosmiku ... a neškodně jím proletí.
Kabina se na
okamžik zalije oranžovým žárem a pak se vše vrátí do normálního stavu.
KRYTON: Áááá! Samožerský režim. No, jen těžko vás mohu zachraňovat celý den.
KRYTON si vykračuje
ven.
KRYTON: Radši se dám do toho žehlení. Hahaha.
LISTER ho
následuje.
KOCOUR: (Čichá kolem sebe) Vidím tu další. (K RIMMEROVI) Zavolej Krytona, ten ví, jak na to.
RIMMER: Jsem schopen vypořádat se s tím obřím ohnivým meteoritem sám, tak neměj péči, čichoune. K čemu je nám pomoc domáckého androida s hlavou jako zmutovaný mořský zajíc?
KOCOUR: No jo, zklidni hormony. Tak co budem dělat?
RIMMER: Na radaru nic není. Je to přelud. Nebudem dělat nic.
LISTER a KRYTON se
vrací.
LISTER: Pánové, co se děje? Teplota v kabině stoupá.
RIMMER: Zase psirény. Je to další přelud. Víme, co dělat.
KRYTON: Co když je ohnivá koule skutečná a obraz na radaru přelud?
RIMMER: Pánové, klid. Nic nám nehrozí.
Všichni se přikrčí,
až na RIMMERA, který stojí zpříma.
Ohnivý meteorit
letí směrem ke Kosmiku ... a narazí do něj.
RIMMERA to odhodí
ven z pilotní kabiny. Vše kolem začne hořet.
Kosmik v plamenech
havaruje na nějakém asteroidu.
LISTER a KOCOUR
hasí ohníčky na přístrojích kolem. KRYTON kontroluje monitor. RIMMER se vpotácí
dovnitř.
RIMMER: Nějaké škody?
KOCOUR: Nic hrozného. Rozbilo se pár senzorů, palivové sedadlo druhého pilota už nejde sklopit...
RIMMER: Vyvázli jsme nedotčení?
KRYTON: Kosmik něco vydrží, pane. Náš brouček havaroval vícekrát než F-šestnáctka.
LISTER: Je to v materiálu. Ve dvaadvacátym století inženýři zjistili, že když se zřítí letadlo, jediná věc, která to přežije bez úhony, je roztomilá panenka. A z toho materiálu je Kosmik.
KOCOUR: A to je pravda?
LISTER: Ty seš tak naivní.
KOCOUR: Díky.
RIMMER: Za jak dlouho se zvednem?
KRYTON: No tak asi za... ne, moment. Přední přistávací noha je zaklesnutá ve skále až po kloub. Musíme vylézt ven a vyprostit ji.
LISTER: Jdu tam.
KRYTON: Pane, vzduch je velmi řídký. Navíc se toto místo psirénami jen hemží.
LISTER: Ty se postarej o motor, já si budu hrát na hrdinu. Maximálně dvě minuty.
LISTER ve skafandru
se snaží rozstřílet skálu bránící Kosmiku v odletu bazukoidem. Skončí
práci, stiskne tlačítko komunikátoru a mluví do něj.
LISTER: Jak jsme na tom?
KOCOUR: (Ve vysílačce) Vypadá to dobře. Myslím, že už můžem letět.
LISTER: Jdu dovnitř.
LISTER jde zpátky,
ale uslyší za sebou hlas.
PSIRÉNA: Ahoj, Dave.
LISTER se otočí a
vidí PSIRÉNU změněnou v blonďatou sexbombu v koženém oblečku.
LISTER: Do prkýnka! Peteova ségra.
PETEOVA SÉGRA: Pamatuješ si na mě, Dave? Pálil jsi za mnou celou svou pubertu. A teď konečně můžu být tvoje.
LISTER se zastaví
LISTER: Nechoď ke mně, Peteova ségro. Vím, o co ti jde. Je to růžový a je to v mý hlavě a tam to taky zůstane.
PETEOVA SÉGRA: Ty víš, co chceš. Chceš mačkat můj zadeček, až z něj uděláš šťavnatou broskvičku.
LISTER: To jsou kecy. Chceš, abych se utopil ve vlastních slinách.
PETEOVA SÉGRA: Nebraň se.
LISTER: Nechoď ke mně, Peteova ségro!
PETEOVA SÉGRA: Řekni, kdy naposled ses miloval se ženou?
LISTER: Ňákej pátek už to bude.
PETEOVA SÉGRA: Je to přes tři miliony let, Dave.
LISTER: Já to počítám v dobách ledovejch a to jsou jenom čtyři. A v přestupnejch dobách ledovejch ani jedna.
PETEOVA SÉGRA: To je dlouhá doba, zlato, pro muže s tvými choutkami.
LISTER: To je dlouho i pro albánskýho ovčáka alergickýho na vlnu.
PETEOVA SÉGRA: Líbej mě.
LISTER: Ah, už ti nemůžu odolat, Peteova sestřičko.
PETEOVA SÉGRA: Budeš mít překrásnou smrt. Přivedu tě na vrchol extáze a už se z toho nevzpamatuješ.
LISTER se poddává a
líbá se s PSIRÉNOU. Střídavě je ji vidět v podobě PETEOVY SÉGRY a
v její pravé slizké podobě. PSIRÉNA si připravuje za zády ocelové brčko.
Když už chce začít sát LISTEROVI mozek, něco ostrého vyleze z její hrudi a
psiréna padá zabitá. LISTER se otočí a vidí KRYTONA, jak ji právě skrz naskrz
probodl.
KRYTON: (Popadne LISTERA) Pojď, Dave, musíme rychle pryč!
V záběru je
vidět, jak KRYTON také drží za zády ocelové brčko.
LISTER: (Sám sobě) „Dave“?
LISTER se otáčí,
zamíří bazukoid na KRYTONA a vystřelí. Iluze je u konce. Je vidět, jak druhá
psiréna padá na zem.
KRYTON: (Ve vysílačce) Pane, nestalo se vám nic?
RIMMER: Kde sakra vězíš?
LISTER: (Ve vysílačce) Dvě psirény se pobily, když se praly o můj mozek ... Kurnik! To je rosnička z 27. kanálu!
KRYTON: Bojujte s ní! Nedejte se.
LISTER: (Ve vysílačce) To se ti lehko řekne. Ty nevíš, co dělá s tim svym ukazovátkem.
KOCOUR: Startuju motory.
RIMMER: Hned se kruci vrať!!!
KRYTON odchází z
kokpitu. Je slyšet, jak LISTER střílí.
LISTER: (Ve vysílačce) Už jdu.
KRYTON se postaví
k přechodovým dveřím a dívá se na monitor. Monitor se rozsvítí a je vidět
hlava LISTERA.
LISTER: (Na monitoru) To jsem já.
KRYTON mačká
tlačítko a otevře dveře, LISTER vejde a KRYTON je za ním opět zavírá.
LISTER: Venku začíná bejt pěkně hnusně. Poletíme?
Když jsou KRYTON a
LISTER již na palubě, opět se rozsvítí obrazovka a na ní se objeví znovu tvář
LISTERA.
LISTER #2: Jak to, že startujete, když jsem ještě venku? Pusťte mě!
KRYTON si prohlíží
LISTERA vedle sebe a LISTERA na monitoru.
KRYTON: Ale, pane, Vy už jste tady.
RIMMER přijde
z pilotní kabiny.
LISTER #1: To je psiréna - nepouštěj ho dovnitř.
LISTER #2: Pro boha živýho - on je psiréna! Už tady nevydržim. Pusťte mě sakra dovnitř!
RIMMER: Co budem dělat?
KRYTON: Nepoznáme, který je který. Musíme ho pustit.
RIMMER: Tak to ji tady budeme mít na sto procent. Měňavou, šílenou, uslintanou lebkocucku.
KRYTON: A ... a ... a ... ale je možné, že už jednu na lodi máme. Nemůžeme riskovat život pana Listera. Pustím ho.
Kosmik odlétá
z asteroidu.
Oba LISTEROVÉ sedí
vedle sebe. KRYTON má bazukoid a míří na ně. RIMMER je ostražitě pozoruje.
KOCOUR přichází z kokpitu a má také bazukoid.
LISTER #1: Dyť mě znáte. On je psiréna a já jsem já.
LISTER #2: Ha, takovej děsnej blábol. Ani nevypadá jako já. Je tlustej a nemá můj klasickej profil.
KRYTON: Oba jste stejní.
Oba LISTEROVÉ se
podívají jeden na druhého.
LISTER #1/2: (Společně) Ani omylem.
KRYTON: Zkusíme pár testů.
KRYTON hodí dvě
jablka. Oba LISTEROVÉ je chytí pravou rukou.
RIMMER: Oba jsou praváci. Správně. ... Krytone! (KRYTON přinese tácek z nůžtičkami na nehty a položí jej na stolek) A teď, pánové, ostříhejte si nehty na nohou.
Oba LISTEROVÉ si
začnou kousat jejich nehty na nohou.
RIMMER: (Značně znechuceně) Stačí!!!
KRYTON bere
LISTEROVU kytaru a podává ji LISTEROVI #1.
RIMMER: Zahrajte na kytaru.
LISTER #2: Co? Tady? Vevnitř?
RIMMER: Hraj.
LISTER #1: začíná
hrát na kytaru. Je to nádherná hra. Po patnácti vteřinách virtuózně ukončí hru
fantastickým crescendem. Hned, jak dozní zvuk posledního akordu, KRYTON a
KOCOUR na sebe kývnou a vypálí salvu. LISTER #1 padá jako psiréna k zemi.
LISTER: Jak jste poznali, že nejde o mě?
KOCOUR: Protože uměl hrát.
LISTER: Nebyl o nic lepší.
KRYTON: To je Vaše představa, že umíte hrát. Ta psiréna si přečetla Vaše myšlenky a převzala Vaši iluzi, že nejste netalentovaný decibelový maniak.
LISTER: To si fakt myslíš, že byl lepší než já?
LISTER bere kytaru
a začíná hrát. Je to strašné.
LISTER: Jakej je v tom rozdíl?
KOCOUR: Rada na přežití: „Nehraj před chlapem s nabitou bouchačkou.“
LISTER: To mě fakt žere, že jste mně zachránili život takhle blbě.
RIMMER: Kam to zmizelo?
Všichni se dívají,
kam psiréna zmizela. Na podlaze je vidět žlutá krev psirény. Její stopa vede
k točitým schodům.
KRYTON: Odlezlo to dolů do strojovny.
Začnou blikat
světla a houká siréna.
RIMMER: Meteoritická bouře na pravoboku.
KRYTON: (K LISTEROVI a KOCOUROVI) Vy dva prosím do kokpitu. Pan Rimmer a já jdeme za tou psirénou.
RIMMER: Ááá, to je výborný plán, Krytone. Výtečný až na jeden drobný detail a ty víš, který to je. (Mává) Páčko!
KRYTON jde po
točitém schodišti. Ostatní odchází do pilotní kabiny.
KRYTON se rozhlíží
ostražitě kolem sebe. V rukou má scanner a bazukoid. Scanner směruje na
různé strany a je velmi ostražitý. Najednou narazí na psirénu, která se objeví
před ním.
KRYTON: Prosím Vás, je jasné, že bojovat se mnou nemá smysl. Nemůžete mne svést, protože nemám žádné touhy a můj mozek je syntetický, čímž pro Vás nemá význam. Vzdejte se.
KRYTON se užasle
podívá. Místo psirény vidí ženu v plášti a brýlích a pozná v ní
profesorku MAMMETOVOU.
KRYTON: Profesorka Mammetová!? Moje stvořitelka.
MAMMETOVÁ: Ahoj, Krytone.
KRYTON: Jaký je účel téhle iluze?
MAMMETOVÁ
k němu postoupí blíž..
MAMMETOVÁ: Nemůžeš mi ublížit. Máš to v sobě zakódované. Jsi vůči mně zcela bezmocný.
KRYTON: To je pravda, ale ostatní už nejsou takto omezeni.
KRYTON bere do ruky vysílačku.
MAMMETOVÁ: Jsi taky naprogramovaný, abys uposlechl mé rozkazy. Odhoď vysílačku!
KRYTON upustí
vysílačku.
MAMMETOVÁ: Otevři lis na odpadky.
KRYTON: Co to děláte?!
MAMMETOVÁ: Vlez si dovnitř.
KRYTON: Né! Né!
Ale vlézá dovnitř.
KRYTON: To je... tohle není...
MAMMETOVÁ: A teď ho zapni, prosím.
KRYTON: E, jste šílená!
KRYTON zevnitř lisu
vysune ruku a stiskne tlačítko start. Dveře lisu se zavírají.
MAMMETOVÁ: Zhyň!
Je slyšet, jak se
uvnitř lisu něco drtí. Ticho. Přichází zbytek posádky.
LISTER: Krytone, jsi tam? Ta bouře byl jenom další přelud. Psirény nejsou tak zraněný, jak jsme si mysleli.
RIMMER: Krytone?
Najdou KRYTONŮV
bazukoid upuštěný na podlaze.
KOCOUR: Dostalo ho to.
LISTER sebere
scanner a aktivuje ho.
LISTER: (Křičí) Krytone?
KOCOUR, LISTER a
RIMMER schází po schodech. RIMMER se začne najednou ztrácet.
RIMMER: Moje baterie dodělává. Zbývá mi jen pár sekund. Potřebuju dobít...
RIMMERŮV obraz se
postupně ztrácí. Najednou zmizí úplně, LISTER zachytí v pádu RIMMEROVO
holosrdce a strčí je do kapsy.
LISTER: Tak to jsou tu dvě.
KOCOUR a LISTER
jdou za roh. Uvidí psirénu v podobě automatu na nápoje a nejdříve si to
neuvědomí.
LISTER: Nedáš si pití?
KOCOUR: Mám žízeň jako trám.
LISTER: Tak moment! Co dělá automat ve strojovně?
Než stačí
zareagovat, psiréna oba plácne přes hlavu. Oba padají na zem a psiréna si opět
připravuje brčko.
Lis na odpadky se
otevírá. KRYTON je slisovaný do úhledné kostky.
KRYTON: Málem jsem se rozzlobil.
KRYTON vychází
z lisu a jde po strojovně. Je ve tvaru krychle, s krátkýma nohama.
KRYTON
z plošiny vidí, že se pod ním začíná připravovat psiréna k hostině.
Překulí se přes zábradlí a spadne jí na hlavu. Svou vahou ji mohutným nárazem
zabíjí.
KOCOUR v sedadle
pilota, vedle něho LISTER. RIMMER u navicompu.
RIMMER: A je to - jsme z pásu venku.
LISTER: A co Červenej trpaslík?
RIMMER: Podle navicompu se ztratil v té velké mlhovině.
KOCOUR: Tak tam letíme.
KRYTON stále jako
kostka na sobě přináší tác s pitím.
KRYTON: Čaj, pane.
LISTER: Díky, Kryťáku.
KRYTON: Nepokládejte to na panel! Pak jsou tam ošklivá kolečka. Udělejte si radši stolek ze mě.
LISTER: Myslel jsem, že se půjdeš dát do kupy.
KRYTON: Až splním všechny povinnosti, pane. Nemohu teď spustit svoji samoopravovací jednotku, když je tam hromada prádla velikosti severní stěny Eigeru. Navíc mě pan Kocour pozval, abych si s ním večer zahrál kostky.
KOCOUR: (Nadšeně) On bude kostka.
RIMMER: Jsme v mlhovině.
LISTER: No jo. Tak se mrknem, co tam je.
Kosmik vlétá do mlhoviny.
KONEC.
Hráli:
Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
Lister Craig Charles Martin Sobotka
Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Mammetová Jenny Agutter Monika Schullerová
Peteova ségra Samantha Robson Lucie Ješinová
Kapitán Tauová Anita Dobson
Kapitán vraku Richard Ridings Jiří Zavřel
Kochanská C. P. Grogan
Svůdnice #1 Zoe Hilson
Svůdnice #2 Elisabeth Anson Lucie Ješinová
Listerova hrající ruka Phil Manzanera -
Námět: Rob Grant & Doug Naylor
Scénář: Rob Grant
Doug Naylor
Hudba: Howard Goodall
Casting: Jane Davies
Produkce: Louse Westaway
Videoefekty: Karl Mooney
Produkční koordinátor:Cressida Sherston
Produkční tým: Bridget Chick
Mark Baker
Interiéry: Suzannah Holt
Manažer: Simon Wallace
Kamera: Rocket
Triky: Simon Sanders
Triková spolupráce: Mike Spencer
Střih: Peter Bates
Hlavní elektrikář: Ron Green
Ovládací pult: Dai Thomas
Rekvizity: Simon Dalton
Springer Horrill
Technický manažer: Jeff Jeffrey
Videoeditor: Graham Hutchings
Pomocný manažer: Rina Konstantinou
Asistentka produkce: Christine Moses
Kostýmy: Howard Burden
Gill Shaw
Masky: Andria Pennell
Lois Burwell
Vizuální efekty: Peter Wragg
Paul McGuinness
Zvuk: Keith Mayes
Osvětlení: John Pomphrey
Produkční design: Mell Bibby
Steven Bradshaw
Produkční manažer: Kerry Waddell
Výkonní producenti: Rob Grant
Doug Naylor
Vedoucí produkce: Justin Judd
Režie: Andy de Emmony
Překlad: Helena Rejžková
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Hudební režie: Josef Hoffman
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Jana Eliášová
Výroba: Ivana Kupková
Režie: Michal Vostřez
Připravila tvůrčí
skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.
Vyrobila Grant & Naylor Production pro BBC
© BBC North MCMXCIII - Česká televize 1999
Autor přepisu: Ivan Stočes + Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří
Charvát (Rimmer)
E-mail: admin@uamk-cr.cz + kohy@cervenytrpaslik.cz + charvat.jirka@gmail.com